Je pravda, že většina lidí ví nejlépe a naprosto přesně, jak má kdo děti vychovávat. Cizí člověk vždycky během pár minut, co vidí rodiče s dětmi někde venku, ví naprosto přesně, jaké chyby rodiče dělají, a často se nebojí jim to přímo říct. Nutno podotknout, že žádný, psychicky vyčerpaný rodič, opravdu nechce a nepotřebuje poslouchat jak je špatný rodič, když se snaží zklidnit svoje dítě, které má během dopoledne už desátý záchvat vzteku. Každý normální rodič svoje děti miluje, a nikdo děti nechce bít, ale je problém dětem nastavit hranice a přitom jim neubližovat.
Dřívější generace razí heslo, že pár na zadek ještě nikoho nezabilo. Samozřejmě není dobré dítě bít, ale když lehce dostane na zadek, může to někdy pomoct…? Je nutné si uvědomit že opravdu malé dítě spoustu věcí nechápe, nerozumí ani tomu co mu říkáte. Je ale správná cesta násilí? Vás jako dospělého někdo bije za to, když něco nechápete? Jenže nikdo přesně dodnes neví, jak dítě vychovávat, aby nemělo záchvaty vzteku příliš často, i když je to normální. Výchova dětí je extrémně vyčerpávající, a období vzdoru trvá od zhruba dvou let až do čtyřech až pěti let. A za tu dobu jsou rodiče tak psychicky vyčerpaní, že už občas na zadek dítěti dají, protože už nemůžou.
I rodiče jsou jen lidi, a tak dělají chyby. Většině rodičů je to samozřejmě líto, a snaží se to dětem vynahradit a později i vysvětlit. Jenže opravdu není jednoduché být neustále nad věcí, čelit záchvatům vzteku kvůli každé blbosti, a zároveň čelit pohrdavým a znechuceným výrazům a často i poznámkám kolemjdoucích, kteří by si hned věděli rady.
Proto se jako rodič snažte vždy udělat to nejlepší co v danou chvíli můžete, a myslete na to, že první světlo na majáku naděje je školka, kde se děti často zklidní. Vydržte, jednou vám ty záchvaty budou chybět, ale pokud je to možné, k násilí se zkuste neuchylovat.