Naše společnost je pořád v některých ohledech poněkud pozadu. Jednou z nich je to, jak nahlížíme na psychické nemoci. Mnoho lidí si bohužel myslí, že psychická nemoc není nemoc, a že jde jen o rozmar nebo o to, že někdo nemá co na práci. Psychické problémy jsou ale staré jako lidstvo samo, a to že se o nich nemluvilo vůbec neznamená, že neexistovaly.
Poporodní deprese je jednou z psychických nemocí, které jsou poměrně běžné. Mívají je matky po porodu, které vlivem hormonálního koktejlu nedokážou zpracovat nastalé změny. Není snadné stát se matkou, a všudypřítomné názory a reklamy do žen tlačí všemi směry, že je nutné milovat dítě okamžitě. Jenže u mnoha matek to tak není, a láska postupně přichází až později. Jenže ženy si vyčítají pokud to tak není, což mateřské lásce zrovna nepřidá.
Láska k dítěti může přijít později, a není na tom nic špatného. Žen by si měly uvědomit že nejsou stroje a každá je jiná. Je důležité se nesrovnávat a hlavně na sebe nebýt přehnaně tvrdá. Porod je sám o sobě velice těžká věc, a není nutné se zatěžovat ještě psychikou, která je často problémem. Je důležité aby maminky věděly že je v pořádku necítit ihned to co ostatní, a že je důležité mít ráda hlavně sebe. Ne nadarmo se totiž říká že šťastná máma = šťastné dítě.
I když to mnoha lidem může znít sobecky, je opravdu důležité mít na prvním místě sebe. To že se z ženy stane matka vůbec neznamená, že celý její dosavadní život skončil, a že nemá právo na to se cítit spokojená. Naopak pokud se žena necítí dobře, přenáší to na dítě, které to prostě vycítí. Proto je potřeba mluvit nejen o vztahu okolí k novopečeným matkám, ale i o tom, že různé psychické problémy jsou normální a není se za co stydět. Dokud se to nezmění, nelze očekávat pozitivní změny v této oblasti. A pokud vás čeká porod, určitě se nezatěžujte zbytečnými myšlenkami.