Strojařina je velmi náročný studijní obor a to je také důvod, proč se do těchto učňovských a maturitních oborů příliš studentů nehlásí. Strojaři se musí vyjadřovat velmi exaktně a nemohou si dovolit žádné nepřesnosti, zvláště u výroby součástek, které do sebe zapadají a vytváří pohyblivý spoj. Velmi mnoho strojírenských výrobků musí být zhotoveno s takovou přesností, že je třeba kontrolovat každý vyrobený kus. A teď si představte, že dostanete za úkol jako výstupní kontrolor ve strojírenské firmě měřit jeden obrobek za druhým, zda je uvedený rozměr nebo více rozměrů v požadované toleranci.
Strojaři k takovému měření běžně používají posuvné měřítko nebo mikrometrické měřidlo, což znamená rozevřít kleštiny nebo měřicí hroty, sevřít jimi obrobek a odečíst naměřenou hodnotu. Teprve pak ji porovnáte s tolerovanými rozměry a usoudíte, zda jde o zmetek, či nikoli. Pokud vám někdo zadá proměřit dvacet obrobků během jedné hodiny, bez problémů to zřejmě stihnete tímto způsobem, ale kdybyste měli proměřit během hodiny několik stovek kusů, stíhat to nebudete. A právě zde se uplatní pasametr.
Pasametr https://www.i-nastroje.cz/Pasametry-mikropasametry-c11_396_2.htm se liší například od posuvného měřítka tím, že se na měřidle pouze napevno nastaví měřená veličina, a pak se k měřicím hrotům přikládá jeden obrobek za druhým a ihned se zjistí, zda je v toleranci, nebo není, zda je nutné jej vyhodit nebo ještě předělat (dále obrábět), anebo zda je již v toleranci a je použitelný.
Jak již zjevně tušíte, pasametry se tedy uplatňují zejména u velkosériové výroby, kde je nutné častěji měřit větší počty obrobků, aby se tím významně zrychlil měřicí proces. Zrychlení procesu měření a tím i celé výroby se pak promítá i na výsledné ceně výrobků, aby byla konkurenceschopná na trhu, takže i takováto drobnost má významný ekonomický dopad na chod celé strojírenské firmy.