Je pochopitelné, že pokud nepůjde o nalezence či nechtěného křížence, štěně vám s největší pravděpodobností nikdo nedá zadarmo. To platí zvláště vzhledem k tomu, že mnozí lidé chtějí zvláštní, neobvyklé plemeno, aby se s ním mohli chlubit, případně aby si sami mohli připadat speciálně. A jsou připraveni za to zaplatit. Například u japonského plemene akita cena může vystoupat ke skutečně vysokým částkám.
To ale přináší otázku, zda bychom skutečně měli za psa platit takové velké peníze. Koneckonců, v některých případech se už blíží částce 100 000,- korun, což rozhodně není něco, co by si mohl dovolit každý. Je tedy jasné, že se mnozí ptají, zda si chovatelé skutečně mohou dovolit s klidným svědomím účtovat takové peníze. Koneckonců, oni s tím příliš nákladů nemají, tedy alespoň na první pohled. Když se podíváme blíže, zjistíme, že to není tak docela pravda.
V první řadě tady máme proces uchovnění. Bez něj nebude daný pes či fena uznán chovným a nebude moci mít registrovaná, papírová štěňata. Jistě, požadavky se liší podle plemen, u některých stačí bonitace, jinde je potřeba výstava, u jiného zase i pracovní zkouška. V každém případě to však chovatelé musí platit z vlastní kapsy, a mnohdy to nejsou malé částky.
Pak tu máme krytí samotné. Ani to není zdarma. Zvláště u vzácných plemen je mnohdy nutné jezdit do zahraničí, a u výjimečných jedinců se cena může vyšplhat skutečně vysoko. Takže ani zde není nic zadarmo.
Opomenout nemůžeme ani péči o březí a kojící fenu, neboť zde máme nejen zvýšené náklady na krmení, ale také například na veterináře. O registraci štěňat, za kterou je také nutné platit, ani nemluvě, stejně jako o jejich čipování, očkování a dalších procedurách, které jsou ze zákona nezbytné.
Proto je pochopitelné, že štěně, zvláště po dobrých rodičích, nebude nijak levné. S tím musíme počítat a připravit se na to. Koneckonců, kupní cena je jen malou částí výdajů, které v životě našeho psa budeme mít.